Myslivecké sdružení Maršovec

Vážení čtenáři, milovníci přírody a přátelé myslivosti,

často se nám stane, že se u různých příležitostí lidé zeptají " Co divočáci ? Co bažanti ?" nebo cokoli jiného . Zpravidla jsou otázky směřované přímo k lovu. Jenže lov není ani náhodou hlavní náplní naší činnosti. Není divu, že padají právě tyto otázky, protože myslivci vlastně nejsou na veřejnosti skoro vidět a když někdo potká myslivce, tak ho pozná právě podle brokovnice na rameni. Proto jsme se rozhodli, že se pokusíme naše činnosti trochu popsat a myslivost veřejnosti alespoň trochu přiblížit. Myslivost je tak různorodá a rozsáhlá, že se určitě nedá popsat v jednom článku. 

Začnu tím, že zjednodušeně popíšu činnost Mysliveckého sdružení Maršovec. Sdružení hospodaří v katastru obcí Kylešovice, Chvalíkovice, Vršovice a Raduň." Hospodaří" píšu úmyslně, protože se opravdu jedná o hospodaření v tomto celém úseku. Jeden z hlavních členů výboru MS je právě myslivecký hospodář. Do této funkce nemůže být zvolen jen tak někdo, ale pouze osoba-myslivec s patřičným vzděláním a také velkou důvěrou všech členů. Doby lovu různé zvěře samozřejmě určuje jasně prováděcí vyhláška ale vše ostatní: kolik, kde, jak a proč se bude lovit, určuje právě myslivecký hospodář. Ten zodpovídá za to, v jaké kvalitě a kvantitě se chov veškeré zvěře žijící u nás bude dařit a v dalších letech vyvíjet.

Jedním z hořkých faktů pro nás myslivce a myslím, že ne jen pro nás, je ten, že rapidně ubývá drobné zvěře. Zajíce polního se nám ještě nějak daří udržet v přijatelných stavech, ovšem všem tak známý Bažant obecný je na tom podstatně hůře. Právě proto jsme se rozhodli, že stavům Bažanta obecného pomůžeme a o to se s vámi chceme podělit.

V lokalitě zvané "Chvalíkovská remíza", jsme se rozhodli postavit odchovnu bažantů a takzvaným polodivokým chovem vypustit cca 200 kusů Bažanta obecného. Vymezenou část cca 800 m2 jsme ohradili dřevěnými kůly a oplotili pletivem. To vše ještě jištěno el. ohradníkem. V tomto ohrazeném prostoru jsme umístili další tři voliéry, které už byly oploceny jemnou sítí a zastřeším proti dravcům. Do každé této voliéry byly umístěny tři malé odchovné budky, pro kvočnu a kuřata. Vše samozřejmě vybaveno patřičným množstvím krmítek a dávkovacích zásobníku na vodu. Do velkého prostoru byly navíc vyrobeny čtyři zásypy, pro krmení bažantů až začnou roztahovat křídla.

Venkovní prostor byl připravený a dali jsme se do přípravy odchovny pro kuřátka, které přivezeme těsně po vylíhnutí. Potřebovali jsme  další prostor, tentokrát velmi bezpečný, osvětlený a vytápěný. Toto zázemí jsme vybudovali u jednoho z členů na zahrádce ve Chvalíkovicích.

Tak, teď už jen nakoupit stovky kilogramů krmení, litry dezinfekce, zajistit kvočny, které se budou o kuřata starat a může se jít na věc. Přišel  den " D" a kuřátka jsme měli ve Chvalíkovicích. Na celou akci zdárného vložení kuřátek pod náhradní kvočny (adoptivní matky ) jsme měli tři dny. Kvočny byly odvezeny do odchovny, kde si měly zvyknou a připravit se na kuřata. Po třech dnech se v nočních hodinách vkládala kuřata ke kvočnám a čekalo se jak je přijmou. Proto se každé dalo jen pár kuřátek,tak aby v případě problémů byl možný úhyn co nejmenší  Až na jednu se všechny osvědčily a proto se hned následující noc převezla všechna kuřata do odchovny.

Kuřata prospívala výborně a byla radost je pozorovat. Po pár dnech jsme museli odstranit malé ohrádky, aby se mohla pohybovat ve větším prostoru. Za dva měsíce už létala volně po celé oplocence a museli jsme odstranit i zastřešení. Za prvé, aby se do něho nezachytávala a za druhé aby si už zvykla na život v přírodě a věděla, že dravec, nebo jiná škodná zvěř bude běžnou součástí jejich života ve volné přírodě. Zhruba po třech měsících se nám oplocenka pomalu, ale jistě začala stávat pouze  zastávkou několika jedinců, kteří se vrátili podívat do míst , kde strávili několik týdnů se svými adoptivními matkami . Dá se říct, že se nám trochu postesklo, ale taky dost ulevilo. Téměř po celou dobu odchovu jsme totiž museli v odchovně trávit spoustu volného času. Každý den minimálně dvakrát krmení, kontrola oplocení, el. ohradníku, čištění a desinfekce krmítek a dávkovačů vody, plus noční hlídky, aby se nám tam nenaučila chodit nějaká ta škodná. Prostě hromada práce, času a peněz.

S radostí jsme konstatovali, že práce se povedla a určitě měla smysl. Naše projevy radosti ovšem dost mírnil Svatopluk Vavrečka. Toho pána musím zmínit a hlavně vyzdvihnout, protože právě on byl a je hlavou i srdcem celého projektu odchovu bažantů. Ne, že by nám nechtěl dopřát trochu té radosti, ale upozornil nás celkem důrazně, že starost o vypuštěné bažanty nekončí a celý výsledek naší práce se ukáže, až na jaře roku 2023.

Držíme si vzájemně palce a vy můžete držet taky. Třeba se vám poštěstí naše odchovance někde potkat a věřte, že to není až tak nemožné. Už se toulají a jsou slyšet celou honitbou.

Jak jsem psal na samém začátku, různých činností máme spoustu a určitě se s vámi rádi podělíme v nějakém dalším vydání. Pokud by jste ovšem měli zájem, můžete si s námi přijít popovídat a trochu se pobavit na náš Myslivecký ples, nebo třeba v příštím roce plánované zvěřinové hody, pořádané v kulturním domě ve Vršovicích.

Budeme se na vás těšit.

Členové MS Maršovec