Menu
Obec Raduň
ObecRaduň

Historie

Raduň

Obec leží 6 km jihovýchodně od Opavy na nejnižších svazích Hrubého Jeseníku zvedajících se z Opavské roviny od údolí říčky Raduňky až výše k Vršovicím. Katastrem prochází hranice Přírodního parku Moravice. Rybniční systém spojuje rybníky v zámeckém parku s pěti rybníky pod obcí. Na pravém břehu Raduňky pod rybníky S obce roste 18 m vysoký dub, starý okolo 500 let. V okolí zámku přírodně krajinářský park (rozloha 17,4 ha).

V písemných pramenech je obec poprvé doložena v roce 1320 ve spojení s osobou Fridricha z Raduně (de Radyn). Tvrz vladyků z Raduně byla za Tvorkovských přestavěna na renesanční zámek. Název obce je odvozen od osobního jména středověkého lokátora, který se pravděpodobně jmenoval Radun nebo Radún a jeho základem je slovo „rad“. Zachovaly se nám rovněž varianty tohoto pojmenování jako z roku 1320 Radyn, 1484 Raduoň, 1771 Radniow, Raduňov.  Německé pojmenování se v podstatě nelišilo od českého a bylo užíváno do roku 1945. Rytíři z Raduně si udrželi raduňské panství zboží až do 70. l. 15. stol. (jako poslední vystupuje v pramenech r. 1464 Bavor z Raduně). Po nich přešla Raduň na Tvorkovské z Kravař, byla manským statkem opavských vévodů, v r. 1475 však kníže Viktorin propustil Václavovi z Tvorkova statek z manské závislosti do dědičného držení. Tvorkovští jej drželi až do 2. pol. 17. stol. (v l. 1476–1505 ale panství náleželo Albrechtu Kavanovi z Dědibab).

Pravděpodobně již rytíři z Raduně vystavěli ve vsi tvrz. Tu asi v pol. 16. stol. přestavěl Jiří Tvorkovský z Kravař (1544–1586) na renesanční zámek. K r. 1691 k němu náležel pivovar (poprvé se zmiňuje r. 1665, 1679 vyhořel), sladovna, palírna kořalky a 4 rybníky. Ves velmi trpěla za třicetileté války. Po bělohorské bitvě byl raduňský statek kat. Pertolta Tvorkovského vypleněn vojáky protestanta Jana Jiřího Krnovského, zároveň byl vykraden zámek a raduňský kostel. Za dánských operací byla Raduň opět zplundrována (mj. vyrabována hrobka Tvorkovských v kostele). Po r. 1652 se ujali raduňského zboží Bruntálští z Vrbna, po nich pak r. 1688 připadlo svobodným pánům Bockům. V průběhu 18. stol. se vlastníci rychle střídali, v r. 1780 získali Raduni Mönnichové (později Larischové-Mönnichové). Posledními majiteli raduňského statku byli od r. 1832 Blücherové. Raduň byla středně velkou obcí s něm. menšinou. Poč. 70. l. 18. stol. zde žilo 291 kat. obyvatel. Ve 30. l. 19. stol. bylo ve vsi 62 domů a 560 obyvatel. Jednalo se o čistě zemědělskou obec. V r. 1859 byla v obci zřízena samostatná farnost (předtím obec přifařena ke Komárovu). 

Škola se připomíná k r. 1848, kdy měla obec společného učitele s Vršovicemi. První školou byl dům čp. 9, v r. 1861 postavena dvojtřídní školní budova tzv. staré školy, kam chodily i děti z Vršovic. V r. 1897 postavena nová školní budova. K r. 1900 byla škola trojtřídní, po r. 1945 pětitřídní. Od r. 1953 osmiletou střední školu navštěvovali také žáci z Vršovic, Chvalíkovic a Podvihova, umístěna byla v budově nové i staré školy a v zámku. Nová moderní budova školy byla otevřena v r. 1979. V r. 1889 byl založen čes. hasičský sbor spol. i pro Vršovice, v r. 1898 hospodářsko-čtenářský spolek, v meziválečném období tu působil spolek malozemědělců, Orel, Omladina, Domovina.

V Raduni se narodila básnířka a prozaička Emílie Gudrichová. *14. 6. 1888, †22. 8. 1970, dcera slezského buditele, politika a organizátora hasičstva ve Slezsku Rudolfa Gudricha.

Roku  1957 bylo ustaveno JZD a samostatně se vyvíjelo do poč. r. 1961, kdy bylo sloučeno s JZD ve Vršovicích a s JZD v Opavě-Kylešovicích v nový ekonomický celek JZD „Opavia“ se sídlem v Opavě-Kylešovicích.

V obci  se nachází víceúčelové sportovní hřiště, obcí procházejí dvě cyklotrasy. V roce 2006 byla otevřena naučná stezka Raduň -Jakubčovice, věnovaná památce amerických letců, jejichž bombardér zde byl sestřelen v srpnu 1944.

V roce 2000 získala obec svůj znak a prapor, při jejichž tvorbě byla částečně zohledněna historická obecní symbolika. V červeném štítě ze stříbrného návrší vyrůstá zlatý obilný klas, provázený dvěma přivrácenými stříbrnými klíči zuby dolů. Na obecní pečeti byl na návrší umístěn snop, zatímco klas pochází z obecního razítka. Dva klíče jsou převzaty z erbu rodu Blücherů, kteří provedli romantizující přestavbu zdejšího zámku. Barevné rozložení odpovídá barvám historického Opavska.

Památky v obci:

Farní kostel Nejsv. Trojice – vystavěn r. 1598 v renesančním slohu Pertoltem Tvorkovským z Kravař na místě zbořené dřevěné kapličky sv. Anny (vystavěna r. 1500 Arnoštem Tvorkovským z Kravař), objekt později upravován; zámek – původně renesanční, ve 20. l. 19. stol. za Larisch-Mönnichů přestavěn v duchu pozdního klasicismu, současně byl v okolí zal. přírodně krajinářský park, později za Blücherů došlo k historizující romantické přestavbě zámku do dnešní podoby; pozdně barokní a empírově rekonstruovaná sýpka z 18. stol. v zámeckém areálu; empírové hospodářské budovy u zámku – úřednický dům (postaven kolem r. 1823), oranžerie (vystavěna snad již r. 1824, nejpozději r. 1836), ovčín (z r. 1841); vošárna z 2. pol. 18. stol. uprostřed obce; špýchar z 2. pol. 19. stol. uprostřed obce; památníky obětem světových válek z l. 1930 a 1946.

Zámek – původně na místě zámku stála opevněná tvrz a to již roku 1320, roku 1475 byla započata éra Tvorkovských z Kravař, kteří ji ve druhé polovině 16. století přestavěli na výstavný renesanční zámek. Zásadní změnu pak přinesla klasicistní přestavba v letech 1816 až 1822. Pro hraběte Johanna Larische, jenž panství krátce před tím vyženil s Annou Mönnichovou, ji prováděl opavský architekt K.J. Englisch. Současně s přestavbou vznikal rozlehlý anglický park s rybníky, oranžérií, fíkovnou a okrasnou zahradou. Roku 1832 se do Raduně přiženil Gebhard Blücher, vnuk proslulého maršála G.L. Blüchera. Hrabě (od roku 1861) kníže Gebhard v Raduni přistavěl roku 1849 „středověkou“ kamennou hradbu. Konečnou podobu zámku dala romantická úprava prováděná od 80. let do roku 1903 za knížete Gebharda Lebrechta Blüchera a jeho stejnojmenného syna, kterému správu rodového majetku roku 1894 předal. Hlavní průčelí zůstalo v klasicistní podobě, ale v zadní části přibyla pseudogotická věž, štít a přestavovaly se a nově zařizovaly interiéry. Toku 1912 převzal panství hrabě Lothar Blücher, jenž žil převážně v Anglii, kam dal ve 20. letech z Raduně převézt většinu cennějšího vybavení. Roku 1947 byl raduňský velkostatek Blücherům zestátněn a v zámku byl zřízen internát a byty. Později sloužil různým potřebám obce. Od roku 1979 probíhaly rozsáhlé stavební opravy a restaurátorské práce. V červenci 1984 byla část zámeckých interiérů, zařízených nábytkem a uměleckými předměty z nedalekého zámku v Hradce nad Moravicí, zpřístupněna veřejnosti.

Mgr. Petr Jordán, kronikář obce Raduň

Mobilní aplikace

Sledujte informace z našeho webu v mobilní aplikaci – V OBRAZE.
Volně ke stažení:

Aktuální teplota

19.3.2024 08:03

Aktuální teplota:

2.4 °C

Vlhkost:

85.1 %

Rosný bod:

0.1 °C

Fotogalerie

Náhodný výběr z galerie